.png){kind=logo}
Skládání panoramat, HDR, 3D obrázků, PDF promítání a multiexpozic
Panoráma
Funkce Panoráma se nachází v modulu Správce v sekci Vytvořit v horním menu a slouží pro skládání panoramatických fotografií z několika dílčích záběrů. Zdrojové snímky musí být vyfoceny s určitým přesahem, aby bylo možné je správně složit. Vlastní skládání pak probíhá zcela automaticky pomocí průvodce, který vás provede několika kroky.
Výběr obrázků
Označte obrázky myší obrázky, ze kterých chcete panoráma složit.
Seřazení obrázků
Po načtení obrázků proběhne jejich analýza a program odhadne odhadnout typ panorámatu a pořadí snímků. Pokud odhad nebyl přesný, typ panorámatu i pořadí snímků je možné ručně upravit pomocí ovládacích tlačítek. Pořadí lze upravit i potažením myši.
Spojení obrázků
Než dojde k samotnému spojení obrázků, je nutné nastavit ohniskovou vzdálenost objektivu, kterým byly dílčí snímky pořízeny. Tento údaj je spočítán automaticky, ale pokročilejší uživatelé jej mohou určit manuálně. Pro skládání panorámatu je nutné znát ohniskovou vzdálenost ekvivalentní 35 mm filmu (kinofilmu). Lze ji získat vynásobením skutečné ohniskové vzdálenosti násobícím faktorem, což je poměr úhlopříčky kinofilmového políčka a úhlopříčky snímacího senzoru. Po kliknutí na tlačítko Určit manuálně se otevře dialog Zjištění ohniskové vzdálenosti, v němž zadáte buď přímo násobící faktor nebo velikost senzoru fotoaparátu, kterým byly snímky pořízeny (velikost senzoru by měla být vždy uvedena v příručce k přístroji). Po potvrzení se automaticky spočítá ekvivalentní ohnisková vzdálenost a navíc se násobící faktor uloží, takže pro všechny další snímky ze stejného fotoaparátu se již ekvivalentní ohnisková vzdálenost určí automaticky. Jestliže EXIF neobsahuje informace o ohniskové vzdálenosti, je tlačítko Určit manuálně neaktivní a je nutné ekvivalentní ohniskovou vzdálenost zadat přímo.
Vlastní skládání panorámatu spustíte pomocí tlačítka Spojit. Po složení se aktivuje tlačítko Další a je možné pokračovat na další stránku průvodce.
Nastavení překryvů
V tomto kroku je možné ručně korigovat automaticky nalezené spojení obrázků. Během automatického skládání program vždy pro dva sousední snímky vyhledá body obsažené v obou snímcích a z nich poté vypočítá posun a případné natočení snímků vůči sobě. Jestliže některý ze spojů není ideální, klikněte do červeně orámované oblasti ohraničující tento spoj.
Zobrazí se dialog obsahující oba sousedící snímky a v nich společné body obrázků, přičemž odpovídající body jsou vždy vykresleny stejnou barvou. Pomocí myši je možné polohu bodů změnit, případně zadat nové body kliknutím do požadovaného místa v obrázku (program se pokusí automaticky nalézt pozici párového bodu v druhém obrázku).
Jednotlivé body je možné mazat pomocí tlačítka Smazat vybraný bod nebo klávesou [Del]. Kliknutím na tlačítko Smazat všechny body vymažete všechny společné body. Pro správné sesazení je nutné zadat alespoň dva body, maximálně je možné zadat 12 společných bodů. Doporučujeme zadat co nejvíce bodů a pokud možno je rovnoměrně rozmístit po celé ploše přesahu snímků. Body je vhodné dávat do míst s velkým kontrastem (například rohy objektů atp.). Pokud je zaškrtnutá volba Automaticky upřesňovat pozici bodu, stačí pozici párového bodu zadávat pouze přibližně, program po posunutí bodu automaticky dohledá jeho optimální pozici.
Na výsledném panorámatu je také zobrazena čára horizontu, která určuje svislý posun snímků vzhledem k horizontální rovině. Pokud je panoráma složeno „do oblouku“, je možné čáru posunout myší nahoru nebo dolů a tím ovlivnit výsledný tvar panorámatu. Pomocí značky na pravém okraji je možné čáru horizontu, a tím i celé panoráma, natočit.
Ořez
Protože jsou snímky při skládání vůči sobě většinou různě posunuty, bude zřejmě nutné výsledné panoráma oříznout. V tomto kroku je možné zadat hranice pro ořez, při zobrazení dialogu se program pokusí vhodný ořez nalézt automaticky.
Dokončení
Po kliknutí na tlačítko Další v dialogu pro ořez dojde ke složení panorámatu v plné velikosti a následně je zobrazen poslední dialog průvodce, ve kterém je možné výsledné panoráma Uložit… do souboru, případně jej Otevřít v Editoru, kde může být dále editováno.
Více informací
Vyfotit, nahrát, složit. Podívejte se, jak vytvořit panorama
Jak docílit výraznějšího bokehu? Pomůže vám panorama
3D obrázky
Funkce 3D obrázky se nachází v modulu Správce v sekci Vytvořit v horním menu a slouží k vytváření tzv. stereoskopických obrázků, které jsou s pomocí speciálních pomůcek viditelné jako prostorové. Pro použití této funkce potřebujete dva speciální zdrojové obrázky, které jsou spojeny do jedné prostorové fotografie.
Vytvoření zdrojových obrázků je poměrně jednoduché a nejsou k němu nutné žádné speciální pomůcky – stačí vyfotit zvolený motiv dvakrát z různých úhlů. Při pořizování druhého snímku posuňte fotoaparát stranou zhruba o 6 — 7 cm (odpovídá vzdálenosti očí).
Po výběru obou zdrojových obrázků se Zoner Studio pokusí Najít společné body. Pomocí nich se zajistí přesné sestavení anaglyfu i u dvojice snímků, kdy došlo při pořizování k natočení nebo vertikálnímu posunu fotoaparátu. Chybně nalezené body je možné smazat jejich označením a stiskem tlačítka Smazat vybraný bod nebo klávesy [Del]. Všechny body lze smazat tlačítkem Smazat všechny body. Nové body je možné přidat kliknutím myší přímo do obrázku. Maximální počet bodů je 12.
Je důležité správně určit, která z fotografií byla vyfocena vlevo a která vpravo. Přehození pravé a levé fotografie znemožňuje u budoucího snímku vnímání 3D efektu. Prohození zdrojových obrázků je možné provést v druhém kroku pomocí tlačítka Levý <—> Pravý.
V druhém kroku průvodce se vytváří vlastní 3D obrázek, na výběr jsou tři různé typy uchování prostorové informace. Nejjednodušší je tzv. Anaglyf, u kterého je prostorová informace uložena do jednotlivých barevných kanálů, pro prohlížení potom slouží brýle s barevnými filtry. Další typem je JPS/PNS, což je obrázek vzniklý sesazením levého a pravého snímku těsně vedle sebe, výsledný obrázek dvojnásobné šířky je poté uložen buď ve formátu JPEG (JPS) nebo PNG (PNS). Aplikace, které tento formát podporují, rozpoznají podle přípony formát souboru a rozloží jej na původní snímky. Posledním typem je MPO, což je defacto standard pro ukládání stereoskopických snímků a je podporován širokou škálou zařízení (fotoaparáty, 3D televize, atp.).
Při vytváření anaglyfu je dále možné vybrat jeden ze čtyř typů anaglyfu. Černobílý je vytvořen tím způsobem, že se obě fotografie převedou do černobílé varianty a každá se pak převede do cílových barev. Pro vytvoření barevného anaglyfu jsou určeny další tři metody. Barevný anaglyf zachovává všechny barvy. Pokud se v obrázku nachází větší jasně červené plochy, pak mohou tyto ve výsledku působit rušivě. Pro omezení tohoto nepříjemného faktu slouží Polobarevný anaglyf, který zeslabuje červenou složku předem nastaveným způsobem. Další zeslabení je možné pomocí volby Optimalizovaný. Pak lze určit Úroveň červeného kanálu ručně pomocí posuvníku.
Pomocí tlačítek s šipkami je možné nalezenou pozici a natočení snímků manuálně zkorigovat. Tlačítkem uprostřed šipek se zruší manuální posun a rotace snímků. U anaglyfu lze nesestavené okraje automaticky oříznout. Výsledek je možné zkontrolovat v náhledu. Protože ale v případě PNS/JPS nebo MPO není možné prostorové zobrazení bez speciálního software resp. hardware, je u těchto typů možné vynutit náhled ve formě anaglyfu a pomocí brýlí zkontrolovat prostorový vjem.
V posledním kroku lze 3D obrázek uložit, anaglyf je také možné otevřít v editoru pro další úpravy.
Podpora formátů MPO, JPS, PNS, BMS
U běžných obrazových formátů je potřeba vždy zvolit dva zdrojové obrázky, existují ale i specializované formáty, u kterých jsou v jediném souboru uloženy oba obrázky. V tomto případě stačí vybrat pouze tento jediný soubor a funkce si jednotlivé obrázky automaticky načte.
Někteří lidé s vadami zraku neuvidí 3D anaglyfy jako prostorový obraz.
HDR prolínáním expozic
Funkce HDR prolínáním expozic se nachází v modulu Správce v sekci Vytvořit v horním menu a je určena pro skládání více fotografií v různém expozičním rozsahu do jedné fotografie.
Tato funkce pomáhá řešit problém s omezeným dynamickým rozsahem snímacích senzorů, který se projevuje nemožností uspokojivě zachytit scénu s velkým rozdílem jasů, například tmavý les na spodní části a jasné nebe v horní části nebo fotografie tmavé místnosti, kde je okno zalité sluncem. Scénu s tak velkým expozičním rozsahem není možné vyfotit, aby byla zachována kresba ve všech částech fotografie, takže je fotograf nucen „obětovat“ buď kresbu ve světlých nebo ve tmavých oblastech. Pokud však fotograf vytvoří tři shodné snímky s různou expozicí – podexponovaný, přeexponovaný a jeden „středový“, je možné použít funkci HDR. Zoner Studio pak z každého z těchto obrázků využije oblast s kresbou a složením vytvoří nový obrázek.
HDR se typicky skládá ze tří dílčích snímků, někdy ale stačí snímky dva, tedy standardně exponovaný snímek + snímek podexponovaný (pro nahrazení kresby ve světlech), resp. přeexponovaný (pro nahrazení kresby ve stínech), popřípadě snímek podexponovaný + přeexponovaný. Po výběru obrázku v okně Průzkumník klikněte na Vytvořit | HDR prolínáním expozic, v prvním kroku můžete výběr obrázků ještě upravit. V dalším kroku dojde k automatickému zarovnání obrázků, zarovnání je možné zkontrolovat a případně i ručně upravit, popis kontroly zarovnání a jeho ruční korekce najdete u funkce Zarovnat obrázky, která obsahuje shodný dialog.
V dalším kroku je nutné určit, který obrázek je správně exponovaný, který je podexponovaný a který přeexponovaný. Program se pokusí snímky automaticky seřadit, pořadí můžete změnit přetažením obrázků pomocí myši. V dalším kroku se již vytvoří HDR snímek, pomocí několika parametrů můžete ovlivnit jeho vzhled.
Jednotlivé parametry se zadávají nezávisle pro světla a stíny, jejich význam je ale ve světlech i stínech stejný. Parametr Práh přechodu určuje úroveň jasu, od které se do „středového“ snímku začne kopírovat obrázek podexponovaný, resp. přeexponovaný. Tato hranice ovšem nemusí být zcela ostrá a snímky se začnou „vkopírovávat“ postupně, přičemž šířka toho přechodu se volí pomocí parametru Plynulost přechodu. I při použití tohoto přechodu by ovšem hranice původní a upravené části obrázku byla patrná, proto se ještě používá neostrá maska, která zajistí rozprostření úpravy i do okolních pixelů. Neostrost masky je možné ovlivnit pomocí parametru Rozmazání masky. Posledním parametrem je Intenzita, která určuje poměr mezi původním a „vkopírovaným“ obrázkem.
V posledním kroku je možné výsledný HDR obrázek buď uložit do souboru nebo jej otevřít v Editoru, kde může být dále upraven.
Více informací
Dodejte svým fotografiím barvy a dynamiku pomocí HDR
HDR na portréty? Vráskám sluší
Jednoduchá tvorba HDR fotografií pomocí Zoner Studia
HDR mapováním tonality
Funkce HDR mapováním tonality se nachází v modulu Správce v sekci Vytvořit v horním menu a je určena pro skládání více fotografií v různém expozičním rozsahu do jedné fotografie metodou mapování tonality. Oproti HDR prolínáním expozic dovoluje pracovat s neomezeným počtem vstupních obrázků.
Tato funkce pomáhá řešit problém s omezeným dynamickým rozsahem snímacích senzorů, který se projevuje nemožností uspokojivě zachytit scénu s velkým rozdílem jasů, například tmavý les na spodní části a jasné nebe v horní části nebo fotografie tmavé místnosti, kde je okno zalité sluncem. Scénu s tak velkým expozičním rozsahem není možné vyfotit, aby byla zachována kresba ve všech částech fotografie, takže je fotograf nucen „obětovat“ buď kresbu ve světlých nebo ve tmavých oblastech. Pokud však fotograf vytvoří několik shodných snímků s různou expozicí, je možné použít funkci HDR mapováním tonality. Zoner Studio pak z každého z těchto obrázků využije podstatnou oblast a složením vytvoří nový HDR obrázek, na který je následně použita metoda mapování tonality.
HDR mapováním tonality lze vytvořit z neomezeného počtu vstupních obrázků. Po výběru obrázků v okně Průzkumník klikněte na Vytvořit | HDR mapováním tonality. Pro vytváření HDR obrazu je potřeba znát expoziční hodnotu (EV) každého obrázku. Tmavší obrázky mají nižší expoziční hodnotu než světlejší. Expoziční hodnota se zjišťuje automaticky z EXIFu pomocí údajů o cloně, doby expozice a ISO hodnoty. Pokud není expoziční hodnota známa, program si vyžádá její nastavení. Tlačítkem Nastavit se nastaví rozdíl expoziční hodnoty mezi obrázky nebo lze určit expoziční hodnotu jednotlivě pro každý obrázek zvlášť. V dalším kroku dojde k automatickému zarovnání obrázků, zarovnání je možné zkontrolovat a případně i ručně upravit, popis kontroly zarovnání a jeho ruční korekce najdete u funkce Zarovnat obrázky, která obsahuje shodný dialog. V dalším kroku se již vytvoří HDR obraz a provede se inicializace metody mapování tonality. Pomocí několika parametrů můžete ovlivňovat výsledný obraz.
Jasová metoda pracuje výhradně s hodnotou jasu. Jejím účelem je dosažení co největšího potlačení vlivu světel a stínů v obraze. Výsledkem je zesvětlení tmavých oblastí a ztmavení oblastí světlých. Kontrastní metoda naopak využívá hodnoty kontrastu v okolí daného bodu. Metoda zvýrazňuje detaily a ponechává původní rozprostření světel a stínů v obraze. Vše funguje v závislosti na nastavení parametrů.
Parametr Intenzita udává sílu vlivu nastavení na okolní pixely. Komprese určuje, jakou měrou má být ve výsledném obraze zastoupen celkový dynamický rozsah HDR obrazu. Parametr Světlo potlačuje vliv světel a stínů. Intenzitu barev nastavuje Sytost. Parametr Gamma ovlivňuje zakřivení křivky gamma korekce. Parametry Černý bod a Bílý bod určují, kolik procent pixelů má být oříznuto. Intenzita stínů a světel udává, s jakou silou se nastavení projeví v oblasti stínů a světel.
V posledním kroku je možné výsledný HDR obrázek buď uložit do souboru nebo jej otevřít v Editoru, kde může být dále upraven.
Více informací
Dodejte svým fotografiím barvy a dynamiku pomocí HDR
Jednoduchá tvorba HDR fotografií pomocí Zoner Studia
PDF promítání
Funkce PDF promítání se nachází v modulu Správce v sekci Vytvořit v horním menu a umožňuje vytvořit PDF soubor s promítáním. Jde o standardní dokument PDF, který obsahuje na každé stránce jednu fotografii přes celou stránku. Při jeho generování si můžete pro každou fotografii (stránku) nastavit parametry jejího zobrazení. Jde především o přechodový efekt (dostupných je celkem 23) a dále o dobu zobrazení obrázku – tyto parametry mohou být pro každý obrázek různé. Tlačítkem Použít na vše se použije vybraný efekt a doba zobrazení obrázku na všechny obrázky. Pro celý dokument je dále možné nastavit dobu vykreslení efektu a také vložit hudbu při přehrávání. Podporované formáty hudby jsou MP3, WAV, MIDI, AIFF a AU. Nejvhodnější formát pro vložení do PDF promítání je formát MP3 kvůli pokročilé kompresi.
Pro plnohodnotné přehrávání postačuje mít nainstalován Adobe Reader 6 a vyšší. V případě použití starší verze tohoto programu nebo např. prohlížeče GSview/Ghostscript budou fotografie zobrazeny bez přechodových efektů a bez hudebního doprovodu.
Skládání multiexpozic
Odstranit pohybující se objekty
Odstranit šum
Funkce Odstranit šum se nachází v modulu Správce v sekci Vytvořit | Skládání multiexpozic v horním menu a umožňuje sloučení několika fotek do jedné za účelem snížení šumu. Fotografie by měly být pořízeny v krátkém sledu a je důležité pokud možno co nejméně hýbat fotoaparátem, protože i malá změna jeho pozice může způsobit poměrně významnou změnu perspektivy a tím potíže při skládaní. Výhodné je použití sériového snímání, kdy jsou fotografie pořízeny velmi rychle po sobě. Doporučujeme pořídit cca 4-6 dílčích snímků, při menším počtu není snížení šumu tak výrazné, při větším počtu narůstá riziko posunu fotoaparátu.
Po výběru fotografií a otevření funkce dojde k automatickému zarovnání obrázků. Zarovnání je možné zkontrolovat a případně i ručně upravit. Popis kontroly zarovnání a jeho ruční korekce najdete u funkce Zarovnat obrázky, která obsahuje shodný dialog. V dalším kroku dojde k vytvoření výsledné fotografie, pomocí několika parametrů je možné ovlivnit výsledek.
Pomocí volby Oříznout dojde k oříznutí okrajových částí, kde se jednotlivé snímky nepřekrývají dokonale. Protože při fotografování z ruky dojde vždy k mírnému posunu fotoaparátu a zejména v okrajových částech dojde kvůli nedokonalému spasování k mírnému rozostření, je možné pomocí volby Doostřit tuto neostrost eliminovat. Pokud došlo k pohybu některých objektů mezi jednotlivými snímky, použijte volbu Eliminovat změny na fotkách a případně posuvníkem Úroveň eliminace zvolte takovou hodnotu, kdy dojde k dostatečnému odstranění „duchů“ v obraze, ale zároveň se ještě nezvýší šum. Při nastavení příliš vysoké míry eliminace u extrémně zašuměných obrázků totiž bude i tento šum považován za změnu v obraze a nedojde k jeho redukci. V místech, kde došlo k pohybu objektů, bude redukce šumu o něco nižší než v ostatních částech. Tuto volbu je možné použít i pro statické snímky a to v případě, že došlo k většímu posunu fotoaparátu a snímky není možné dokonale spasovat. Touto volbou budou totiž odstraněny také například zdvojené kontury způsobené nedokonalým spasováním.
V posledním kroku je možné výsledný obrázek buď uložit do souboru nebo jej otevřít v Editoru a pokračovat v jeho úpravách.
Odstranit pohybující se objekty
Funkce Odstranit pohybující se objekty se nachází v modulu Správce v sekci Vytvořit | Skládání multiexpozic v horním menu. Funkci využijete v situaci, kdy chcete vyfotit určitý motiv, ale v popředí se neustále pohybují nějaké objekty, které na fotografii nechcete, například turisté, vozidla atp. V tomto případě stačí pořídit několik snímků s určitým časovým odstupem a poté je složit do jedné výsledné fotografie. Funkce pro každou část výsledné fotografie použije část toho snímku, kde je největší shoda s ostatními snímky, zdrojové snímky je proto třeba pořídit tak, abyste pro každé místo scény měli alespoň dva dílčí snímky, kde v daném místě není žádný nežádoucí objekt. Pro správnou funkci automatického odstranění jsou tedy nezbytné alespoň tři zdrojové obrázky, funkci lze použít i v případě pouhých dvou obrázků, nežádoucí objekty je potom ale nutné vybrat ručně. Lepších výsledků dosáhnete při použití stativu, snímky je ale možné pořídit i z ruky, funkce se postará o jejich zarovnání. Pro získání kvalitních podkladů důrazně doporučujeme zamknout expozici a ručně nastavit vyvážení bílé barvy.
Po výběru obrázků a otevření funkce dojde k automatickému zarovnání obrázků. Zarovnání je možné zkontrolovat a případně i ručně upravit. Popis kontroly zarovnání a jeho ruční korekce najdete u funkce Zarovnat obrázky, která obsahuje shodný dialog. V dalším kroku dojde k vytvoření výsledné fotografie. Volba Rozmazání okrajů zajistí plynulé přechody mezi částmi z různých snímků, pomocí volby Zduplikovat objekty potom dojde k dodatečnému zkopírování všech odstraněných objektů do výsledné fotografie. Tímto způsobem je možné vytvořit koláž, kdy je např. jeden a tentýž objekt na fotografii vícekrát na různých pozicích.
Jestliže nejsou podklady ideální, zůstanou někdy ve výsledné fotografii zbytky odstraňovaných objektů. V tom případě je možné provést ruční korekci – v místě, které chcete změnit, natáhněte myší rámec a v následném dialogu zvolte zdrojový obrázek pro tuto oblast.
V posledním kroku je možné výsledný obrázek buď uložit do souboru, nebo jej otevřít v Editoru, kde může být dále upraven.
Více informací
Multiexpozice: Poskládejte kreativně čtyři snímky do jednoho
[Infografika] Znásobte objekty na fotce pomocí multiexpozice
Zarovnat obrázky
Funkce Zarovnat obrázky se nachází v modulu Správce v sekci Vytvořit | Skládání multiexpozic v horním menu a slouží k zarovnání fotografií vyfocených ze stejného místa bez použití stativu. Po výběru obrázků a otevření funkce se program pokusí nalézt společné body v obrázcích a pomocí nich jednotlivé snímky spasovat. Jednotlivé snímky se vždy zarovnávají k prvnímu obrázku. V levé části dialogu je seznam všech obrázků. Kromě prvního obrázku je možné jednotlivé obrázky vybírat myší a v pravé části kontrolovat zarovnání vůči prvnímu obrázku. Pod náhledem jsou tlačítka, pomocí kterých můžete zobrazit první obrázek, zarovnaný obrázek, případně oba obrázky prolnuté přes sebe.
Jestliže se pro některý obrázek nepodařilo najít žádné společné body nebo není správně zarovnán, můžete spustit editaci bodů pomocí tlačítka Editovat společné body. V pravé části se vedle sebe zobrazí oba zarovnávané obrázky a jejich společné body. Kliknutím do požadovaného místa levého či pravého obrázku přidáte nový bod, program se automaticky pokusí nalézt pozici párového bodu v druhém obrázku, tuto pozici můžete změnit táhnutím bodu myší. Vybraný bod je možné odstranit klávesou [Delete] nebo tlačítkem Smazat vybraný bod, tlačítkem Smazat všechny body lze najednou odstranit všechny zadané body. Kdykoliv v průběhu editace bodů je možné pomocí tlačítek v pravé části zobrazit prolnuté obrázky a tím zkontrolovat zarovnání. Tlačítkem Uložit zadané body dokončíte editaci a zarovnáte podle nově zadaných bodů, tlačítkem Ukončit editaci bez uložení bodů se vrátíte do stavu před editací.
Pomocí volby Oříznout dojde k oříznutí okrajových částí, kde se jednotlivé snímky dokonale nepřekrývají.
V posledním kroku lze zvolit parametry pro uložení obrázku. Například je možné přidat k jménu jednotlivých souborů vhodnou příponu, zvolit složku, do které budou obrázky uloženy, a také formát souborů.